PŘESUN BLOGU

Ahojte děcka! Z důvodu toho, že blogspot většině z vás nevyhovuje a je problém s přidáváním komentářů, tak jsme se rozhodly přesunout blog na blog.cz 

Tuto stránku mazat nebudeme, protože jsme nepřestěhovaly úplně všechny povídky. Jen některé. 

Ovšem od dnešního dne se budou přidávat všechny další díly povídek nebo jednorázovky na novou stránku. 

www.hlfanfiction-povidky.blog.cz

Smích z vedlejšího pokoje // Part. 5

Fandom: EXO

Postavy: D.O, Chanyeol, Suho, Tao, Chen, Baekhyun

Žánr: Komedie, tajemno, smutné

Autor: MeeKyong

Počet kapitol: 5/?

Tak co? Baví vás to? :D Odezvy zatím sice nejsou moc bohaté, ale stejně se nějaké najdou~ Děkuju za ně^^ Aspoň tak vím, že jsou tady tací, kteří tuto povídku rádi čtou :) 

Smích z vedlejšího pokoje // Part. 4

Fandom: EXO

Postavy: D.O, Chanyeol, Suho, Tao, Chen, Baekhyun

Žánr: Komedie, tajemno, smutné

Autor: MeeKyong

Počet kapitol: 4/?

Enjoy.

Smích z vedlejšího pokoje // Part. 3

Fandom: EXO

Postavy: D.O, Chanyeol, Suho, Tao, Chen, Baekhyun

Žánr: Komedie, tajemno, smutné

Autor: MeeKyong

Počet kapitol: 3/?

Další díl~ snad se vám bude líbit.

Smích z vedlejšího pokoje // Part. 2

Fandom: EXO

Postavy: D.O, Chanyeol, Suho, Tao, Chen, Baekhyun

Žánr: Komedie, tajemno, smutné

Autor: MeeKyong

Počet kapitol: 2/?

Měla bych se zase přinutit něco napsat, nebo to za chvíli dopadne tak, že bude mezi díly větší prodleva... No, pokusím se tomu zabránit ;) :D Užijte si to^^

Smích z vedlejšího pokoje // Part. 1

Fandom: EXO

Postavy: D.O, Chanyeol, Suho, Tao, Chen, Baekhyun

Žánr: Komedie, tajemno, smutné

Autor: MeeKyong

Počet kapitol: 1/?

Tak první díl je tady~ Těšili jste se? Moc vám děkuju za ohlasy u upoutávky^^ Mimochodem...byli jste překvapení, když se to tady objevilo? Trvalo mi dva měsíce, než jsem se rozhodla znovu něco vydat... Každopádně, nápad na tuhle povídku přišel sám při poslechu stejnojmenné písně :D Uvidíme, jestli u vás bude mít úspěch.
No... doufám, že se vám bude díl líbit^^

Nový Cyklus By Mee-Kyong

„Nikdo se mnou nemluví,“ teď byl přímo za mnou a já úplně cítil, jak mi očima propaluje díru mezi lopatkami, „nikdo o mně neví,“

„A není to trochu smutný?“ řekl jsem, jakoby mě to snad vážně zajímalo.

„Vzhledem k tomu, že jsem to, co jsem, ani ne,“ znovu stál přede mnou a díval se mi do očí. Ruce si strčil do kapes a pousmál se. Nevěděl jsem proč.

„A co jako seš?“ hluboce jsem se nadechl a zase vydechl, abych dal najevo, jak moc otrávený, mrzutý a nezaujatý jsem.

„Tak nějak...“ pokrčil rameny, „...jiný,“