FLASHBACK
„Yoochune?“ zašeptal Jae a naznačoval prstem, že má přijít na chvilku za ním do pokoje.
„Co je?“ zeptal se Yoochun.
„Pomůžeš mi?“ zaskuhral. Yoochun si ho prohlédl: „A s čím?“ sedl si na křeslo. Jae se zdvihl a podíval se jestli někdo není za dveřmi a zavřel je. Přesunul se zpět k Yoochunovi.
„Jen ty mi můžeš pomoc,“ špitl.
„Tak o co jde?“
„Víš... Yunho si mě nevšímá a já nemám skoro ani šanci být s ním chvilku sám..“
„Yoochune?“ zašeptal Jae a naznačoval prstem, že má přijít na chvilku za ním do pokoje.
„Co je?“ zeptal se Yoochun.
„Pomůžeš mi?“ zaskuhral. Yoochun si ho prohlédl: „A s čím?“ sedl si na křeslo. Jae se zdvihl a podíval se jestli někdo není za dveřmi a zavřel je. Přesunul se zpět k Yoochunovi.
„Jen ty mi můžeš pomoc,“ špitl.
„Tak o co jde?“
„Víš... Yunho si mě nevšímá a já nemám skoro ani šanci být s ním chvilku sám..“
„Tak ho přiměj žárlit,“ usmál se Yoochun. „To přitáhne jeho pozornost,“ JaeJoong se na něj podíval a usoudil, že to není zase tak špatný nápad a souhlasil.
----
„Ale nesmíš nic prozradit,“ špitl Jae.
„Neboj se. Ale hlavně ty ji neubliž nebo tě Changmin zabije!“ Jae kývl a usmál se.
KONEC FLASHBACKU
Seděla jsem na sedačce a nemohla uvěřit vlastním uším. Cožeto? Jae mě využíval pro hru s Yunhem a pak Yoochun.... YOOCHUN!!!
„Tys to všecko věděl ty skrčku!“ chtěla jsem Yoochuna praštit.
„Myslím, že by tě neměla trápit ta věc s
Jaem, ale s Changminem,“ smál se.
„Cože? S Changminem..?“ podívala jsem se nechápavě na Junsua, ale ten jen mlčky pokrčil rameny.
„Nedělej, že jsi to do teď nepoznala. Má tě rád už dlouho,“ ušklíbl se. Sedla jsem si zpátky a přemítala si v hlavě to co jsem teď slyšela.
„Changmin, cože...?“ vzdychla jsem.
„Je to pravda!“ přidal se Junsu a povzbudivě do mě šťouchl.
O něco za chvíli jsem měla schůzku s Yunhem na chodbě.
„Je to pravda Yunho! Jae si to připravil!“ přiznala jsem. „Taky se mi to nelíbí, ale on tě má hodně rád!“ Yunho se na mě koukal jako kdybych mu ukradla hračku a potom tvrdila, že ji nemám.
„No tak!“ šťouchla jsem do něj: „Jenom to hrál! Má rád jenom tebe!“ usmála jsem se na něj.
„V-vážně?“ zakoktal s letmým úsměvem Yunho.
„Ano,“ řekli jsme společně s Yoochunem ve stejnou dobu. Otočila jsem se na Yoochuna a usmála se.
„Běž za ním,“ zašeptal Yoochun a ukázal na dveře, za kterými byl Jaeho a můj pokoj. Yunho se zeširoka usmál a poděkoval, pak se rozběhl do pokoje.
„Cože? S Changminem..?“ podívala jsem se nechápavě na Junsua, ale ten jen mlčky pokrčil rameny.
„Nedělej, že jsi to do teď nepoznala. Má tě rád už dlouho,“ ušklíbl se. Sedla jsem si zpátky a přemítala si v hlavě to co jsem teď slyšela.
„Changmin, cože...?“ vzdychla jsem.
„Je to pravda!“ přidal se Junsu a povzbudivě do mě šťouchl.
O něco za chvíli jsem měla schůzku s Yunhem na chodbě.
„Je to pravda Yunho! Jae si to připravil!“ přiznala jsem. „Taky se mi to nelíbí, ale on tě má hodně rád!“ Yunho se na mě koukal jako kdybych mu ukradla hračku a potom tvrdila, že ji nemám.
„No tak!“ šťouchla jsem do něj: „Jenom to hrál! Má rád jenom tebe!“ usmála jsem se na něj.
„V-vážně?“ zakoktal s letmým úsměvem Yunho.
„Ano,“ řekli jsme společně s Yoochunem ve stejnou dobu. Otočila jsem se na Yoochuna a usmála se.
„Běž za ním,“ zašeptal Yoochun a ukázal na dveře, za kterými byl Jaeho a můj pokoj. Yunho se zeširoka usmál a poděkoval, pak se rozběhl do pokoje.
Žádné komentáře:
Okomentovat