Dorazili jsme na místo. „Tak jdeme, zvu tě,“ řekl jsem tónem, který nepovoloval odpor. Mlčky šel za mnou. Objednal jsem nám 2x kuře se sladkokyselou omáčkou a zaplatil jsem. Taemin mezitím vybral místečko úplně vzadu. Položil jsem nám jídlo na stůl.
„Děkuju, nemusel jsi,“ řekl s úsměvem od ucha k uchu.
„To jsem nemusel. Ale chtěl jsem. A teď se najez! Musíš to kuře ochutnat. Věř mi, že ti tohle nebude stačit a objednáš si další,“ Sledoval jsem ho, jak si ukousnul první sousto.. „Výborný!“ řekl s plnou pusou.
„Já věděl, že ti bude chutnat,“ jak jsem předpokládal. Když jsme dojedli, musel jsem nám objednat to samý ještě jednou. S tím klukem byla strašná sranda. Umíral jsem smíchy ze všeho, co dělal. Byl tak nemotorný a nešikovný při jezení..
„Děkuju, vybral jsi dobře.. Jsem nacpanej,“ řekl Taemin spokojeně.
„V pohodě… Pořádnej chlap se musí občas pořádně najíst!“ ukázal jsem svoje svaly na rukou a udělal u toho obličej, jako kdybych něco tlačil. A.. Jo.. Následovaly další několikanásobný záchvaty smíchu.
„Řekni, proč mi přijdeš tak povědomý?“ zeptal jsem se po tom, co jsme se dosmáli.
,,No.. Chodili jsme do stejný třídy na základce..,“ začervenal se. Vzpomínám si na něj. V té době měl ještě černé vlasy, a pořád po mě tak zvláštně pokukoval.
„ Ehm..Myslím, že je čas jet domů. Jsem celkem utahanej,“ Taemin se protáhl a únava na něm byla znát.
„Ok, odvezu tě domů“
Bylo léto, takže venku bylo ještě světlo. Je ale pravda že se trochu ochladilo a začalo poprchávat. Taemin byl jenom v tričku a já měl mikinu. I když to bylo k autu kousek, chtěl jsem mu svou mikinu půjčit, tak jsem si jí svlíknul. Co kdyby kvůli mně nastydnul?
„Tady, obleč se. Ať nenastydneš…,“ Nevím proč, ale.. Připadal jsem si trochu trapně a cítil jsem, jak se červenám. Taemin na mě chvíli zíral, ale po chvilce si mikinu půjčil. Mlčky si jí nasadil „Gomawo“ řekl téměř neslyšně. Nasedli jsme do auta a jízda probíhala v tichosti. Po chvilce jsme dorazili domů. Chudák Taemin v autě zíval únavou.. Nedivím se. Měl honičku okolo toho stěhování a potřebuje si odpočinout. Dorazili jsme před dveře našich bytů. „Nechám tě si odpočinout. Kdybys něco potřeboval, tak kdykoli přijď,“ laskavě jsem se usmál a už jsem se otáčel k odchodu když…
„Nechci být sám v prázdném bytě..,“ Držel mě za rukáv a měl sklopenou hlavu. Bylo poznat, že se červená. Nemohl jsem mu říct ne, a nechat ho tam samotného.. Nijak jsem to neřešil.. Je to normální, vždyť do teď bydlel s rodičema.
„Tak dobře. Dojdu si pro věci.. Ale měl by sis zvyknout bydlet sám,“ odpověděl jsem. „Ok, jdu zatím dovnitř“řekl šťastně. Doma jsem si vzal jen pyžamo, nic jiného jsem nepotřeboval. Jde přece jen o jednu noc. Od vedle jsem slyšel nějakou ránu, tak jsem se běžel rychle podívat. Od koho jinýho ta rána šla, než od Taemina že?
„Co se tu proboha stalo?!“ Taemin ležel roztažený na zemi jak dlouhý, tak i široký. „No, chtěl jsem se napít tý Coca Coly, jenže jsem uklouznul po tom hadru na zemi, kterým jsme vytírali…,“ Jak může být někdo tak nemotornej? To se fakt nedá.. Já se musel zase rozesmát z plných plic! Když jsme se dosmáli, podal jsem mu ruku, abych mu pomohl vstát. Když se mě Taemin chytil, a zatáhl, aby mohl vstát, nějak jsem neudržel rovnováhu a skončil jsem na zemi hned vedle něj. Bylo to trochu trapný, tam takhle ležet vedle sebe. Oba jsme čekali, co udělá ten druhý. Oba jsme se hypnotizovali svými pohledy. Už jsem dál nečekal a blížil jsem se k němu pro polibek. Necouval, jen na mě zíral, tak jsem se tedy nedržel dál. Pomalu, opatrně jsem ho políbil na rty, a když se nebránil, rozhodl jsem se náš polibek prohloubit. Po chvilce začal spolupracovat. Pro mě to znamenalo, že to chce taky, tak jsem pokračoval, a začal jsem ho zasypávat motýlími polibky na krku. Podle zvuků které vydával, se mu to očividně líbilo. Jelikož jsem věděl, že tohle nezůstane jen u polibků, rozhodl jsem se přesunout radši do postele. Musel jsem se od něj odtrhnout.
„Co se děje?“ Taemin nechápal, proč jsem přestal.
„Nebudeme přece na podlaze,“ Hadr, který za všechno může, jsem radši zvedl. Cestou k posteli jsme se nepřestávali k sobě tisknout a líbat se. U postele jsem mu svlíkl tričko. Zřejmě nechtěl zůstat pozadu, tak mi ho sundal taky. Sice s ním musel trochu zápasit, ale sundal ho. Odtrhl jsem se od něj, protože jsem si chtěl prohlídnout jeho tělo. Ale jo.. Nějaký ty svaly se na něm našly. Ale pořád nehodlám změnit ten názor, že je hubenej jak špageta. Všiml jsem si, jak měl Taemin celkem těsno v kalhotech .. Chudák.. Nechtěl jsem ho dlouho trápit, tak jsem se mu začal opět věnovat. Opatrně jsem ho položil na postel a svým tělem jsem se na něj natiskl. Skousl jsem mu ušní lalůček a podle vzdechu, jsem nejspíš našel jeho citlivé místo. Od lalůčku jsem šel ke krku, kde jsem ho líbal a udělal jsem mu malý flíček. Dostal jsem nápad. Mířil jsem si to rovnou do kuchyně a začal jsem hledat. Nikde jsem to nemohl.. „Mám to!“
Našel jsem to, co jsem hledal. Taemin jen zíral, co to držím v ruce.
„Javorový sirup? Na co?“ šibalsky jsem se usmál
„To abych si tě osladil,“ Koukal na mě jak na blázna, ale nic neříkal. Pokračoval jsem ve své rozdělané práci. Vylil jsem trochu sirupu na Taeho hruď a jazykem jsem jel po sladké cestičce. Dorazil jsem k jedné bradavce. Taemin mačkal vzrušením deku, co měl pod sebou. „Ale no tak, chudák deka.. Za nic nemůže,“ zavtipkoval jsem. Taemin se nezasmál.. Až tak byl vzrušený. Do úst jsem vsál jeho bradavku, kterou jsem začal laskat jazykem a zuby jsem jí skousl. Rukou jsem se zatím věnoval druhé bradavce. Když obě ztvrdli, nalil jsem další dávku sirupu na jeho tělo.
„Přestaň mě trápit..,“ řekl Taemin omámeně. Jo, měl dole dost těsno. Jenže já jsem si dával na čas. Jazykem jsem jel opět po sladké cestičce, až jsem dorazil k pupíku, kterému jsem se nijak zvláštně nevěnoval. Strčil jsem svůj jazyk dovnitř, ale to bylo všechno. Víc mě lákala ta věc o trochu níž. Rozhodl jsem se ho přestat trápit. Sundal jsem mu boxerky a .. „Teda! Taeminnie, ty se nezdáš,“ jak je tohle možný? Bylo to tak velký! On se jen potěšeně usmál. Těšil se, co nastane dál. Vzal jsem jeho penis do pusy, a začal jsem pomalu pohybovat hlavou nahoru a dolů. Nejspíš mu moje tempo nestačilo, páč vzal mojí hlavu a začal s ní hýbat tak rychle, jak potřeboval on (ano ano, rychlé tempo). Nejspíš mu bylo jedno, že mě málem udusil. Jeho tělo se prohnulo v křeči jako luk, a mojí pusu naplnila bílá tekutina, kterou jsem spolykal. Dobře, když seš tak nadrženej, tak na to půjdeme rychle. Otočil jsem si ho na břicho a naslinil jsem si jeden prst, který jsem do něj následně opatrně strčil. Sykl bolestí, ale nic neříkal. Pokud to chtěl, musí to pěkně vydržet. Opatrně jsem přidal další prst. Viděl jsem, jak mu skápla slzička. Ale to k tomu patří. Přidal jsem třetí a zároveň poslední prst.
„To by mělo stačit,“ řekl jsem si spíš jen pro sebe. Vyndal jsem prsty, a následně jsem do něj opatrně vnikl. Taemin udělal jakýsi prapodivný pazvuk. Šel jsem na to pomalu, aby si stihl zvyknout na ten tlak v sobě. Když už si to Taeminnie začal užívat, začal jsem přirážet trochu rychleji. Pokoušel se zadržovat svoje vzdechy.
„Pokud je budeš zadržovat, přestanu,“ řekl jsem s hraným vztekem. Chtěl jsem jeho vzdychy slyšet. Pro mě to znamenalo, že to dělám dobře a že se mu to líbí. Zděšeně se na mě podíval a radši mě poslechl. Zase jsem zrychlil tempo. Cítil jsem, jak za chvilku budu. Ještě pár přiražení a udělal jsem se vedle Taeho na postel. Byl jsem vyřízenej a Taemin podle toho jak vypadal taky. No co? Chtěl to. Lehl jsem si vedle něj na postel a chvilku jsme se hypnotizovali pohledem.
„Víš .. Na základce .. Asi sis všiml jak jsem po tobě vždycky tak zvláštně koukal, že?“ Proč začal mluvit najednou o tomhle?
„No, něčeho jsem si všiml,“ Taemin teda po chvíli pokračoval.
„Už v té době jsi mi padl do oka a já se do tebe tak nějak.. Zamiloval. Ale nemohl jsem ti to říct, když jsme se odstěhovali do Japonska.. Celou tu dobu co jsme od sebe byli oddělený, jsem nemyslel na nikoho jinýho. Každý den jsem měl v hlavě jen a jen tebe. To kvůli tobě jsem se přistěhoval zpět do Soulu. To kvůli tobě jsem si našel byt hned vedle toho tvého. To všechno .. kvůli tobě,“ Vůbec jsem nevěděl co na to mám říct. Nikdy mi nikdo nic takového neřekl. Ještě s jakou upřímností to řekl. Nezmohl jsem se v tu chvíli na nic jiného, než na hodně pevné obejmutí. Upřímně? Ukáplo mi pár slz dojetím.
„Miluju tě“ Taemin se z mého obejmutí odtáhl a koukal na mě jak na posvátného. „Taky tě miluju.. Hrozně moc,“ odpověděl mi, když se z toho všeho vzpamatoval. Po tom, co to dořekl, jsem ho jemně políbil do vlasů.
Usnuli jsme ruku v ruce vedle sebe. Noc probíhala v klidu, až do té doby než..
„Né, to nemůžu být možný! Proč?!“ Minnie křičel a plakal ze spaní.
„Ššš, něco se ti zdá. Je to jen sen. Uklidni se, jsem tu s tebou,“ Pevně jsem se k němu natiskl a objímal ho. Nejspíš to trochu pomohlo. Pořád se ale třásl a plakal. Hladil jsem ho po vlasech tak dlouho, dokud se neuklidnil.
Druhý den ráno mě vzbudil Taeminovo hlas.
„Jak to myslíš? Jak se to stalo? To přece.. Proč?!“ S někým telefonoval a propukl v hysterický pláč. Rychle jsem vyskočil z postele, a našel jsem ho, jak se choulí v klubíčku na zemi a hystericky brečí s mobilem u ucha.
„Taeminnie, co se děje?“ neodpovídal na mojí otázku. Jen plakal..
„Co se stalo?!“ začal jsem být dost nervozní. Nevěděl jsem, jak mu můžu pomoct, když jsem nevěděl, co se vůbec stalo.
„Kdy se to koná?“ odpověděl tomu, s kým hovořil přes mobil. Ten neznámý mu odpovídal.
„Přiletím hned,jak to bude možný,“ Řekl už trochu odhodlaněji a típnul to. Chvíli jen tupě koukal před sebe, a pořád mu nekontrolovatelně tekly slzy.
„Minnie, co se stalo?“ řekl jsem tichým hlasem. Bylo pro mě hrozné, ho vidět takhle. „Musím… Musím odletět zpátky do Japonska,“ Nevěděl jsem, jestli je dobrý nápad se ho zeptat na důvod. Bylo mi jasný, že se něco stalo, a že si o tom nepřeje mluvit.
„Dobře, kdy chceš odletět?“ trochu jsem se bál jeho odpovědi..
„Pokud možno tak už dneska,“ odpověděl s uslzenýma očima. Rukou jsem mu utřel slzy.
„Je to tvoje rozhodnutí, a já ho akceptuju. Dělej, co uznáváš za vhodný,“ Povzbudivě jsem se na něj usmál.
„Děkuju.“ Chytil mě pevně za ruku, přičemž jsem ho políbil na čelo.
Žádné komentáře:
Okomentovat