neděle 29. září 2013

Láska přichází ze snů V. By Hyunii



Chvilku na sebe koukali beze slova. Kyu na sucho polkl. Přemýšlel jestli nespí nebo se už dočista zbláznil. Tohle přeci není normální. Opatrně odhrnul peřinu na stranu. Jenže...
„Kdo zatraceně jsi?!“ vyhrkla ze sebe ve strachu a snažila se v tom malém množství světla rozpoznat rysy jeho tváře. Kyuhyun automaticky vystřelil prstem před pusu, aby ji ztišil: „Shh... nekřič nebo vzbudíš ostatní!“
„Kdo jsi? Ukaž se!“ rozkázala. Kyu ač pořád nevěděl zda se mu to jen zdá či ne, neprotestoval a pomalým krokem se přesunul k vypínači. Rozsvítil a konečně bylo krásně vidět. Hyunii ale to světlo trochu oslepilo, a tak rychle a bolestně schovala oči do dlaní. Po několika chvílích, když už si zvykla na nepříjemnou bolest, co se ji zabodávala do očí v prvních chvílích, opatrně vzhlédla.
„Hyunii jsi v pohodě?“ zeptal se Kyu a přiklekl k ní. Hyunii sebou trochu ucukla, byl až nepřiměřeně blízko, omezoval její osobní prostor. Navíc nechápala, kde se dozvěděl její jméno.
„Odkud mě znáš? A navíc, kde to jsem?“ zašeptala. Přišel jí povědomý, ale nemohla si vzpomenout, kde ho už viděla. V tom rozrušení nemohla logicky myslet. Však ještě před několika minutami byla u sebe doma a pokud si dobře vzpomíná byla uprostřed jejího psaní o svých idolech.
„Nevím, jak to vysvětlit, ale... ale jsem Kyuhyun,“ řekl, co by si asi pomyslela, kdyby jí řekl, že když chodí spát, tak ji vídá ve svých snech. Hyunii se v tu chvíli zatajil dech. Ano, jisto jistě spí a zdá se jí zase jeden z jejich krásných snů, o tom jak je se svým biasem. Nejdřív ho nepoznala, nezvyk vidět svého idola jako člověka, který se zrovna rozhodl jít spát. Pousmála se a pomyšlení, že je to jen sen ji uklidnilo: „Tohle je jen další můj potrhlý sen o tobě, viď?“ … „Co tím myslíš?“ zamračil se. Ona ho vážně zná?
„Za chvíli se vzbudím. Bude ráno. Zase nebudeš vědět, kdo jsem a budeš dál tou známou hvězdou, kterou já nemám šanci osobně poznat,“ Tohle že je sen? Pokud ví, tak nemohl usnout. Natáhl ruku a dotknul se jejího ramena. Musel vědět zda se nerozplyne přesně jako sen. Sklouzla pohledem na jeho ruku. Co to bylo za zvláštní pocit? Jakoby se to už někdy stalo. Ten dotek jí byl tak důvěrně znám. Ale kdy to bylo?
„Jestli je to sen, tak doufám, že už se neblíží ráno, abych mohl spát dál,“ zašeptal si pro sebe. Hyunii si najednou vzpomněla. Ten šepot a dotek, totožné s tím, co se stalo ve skutečnosti. Vyskočila rychlostí blesku na nohy a naplácla se ke zdi.
„Ty! Ty...,“ koktala. Kyuhyn se postavil a netrvalo mu dlouho než mu došlo, že se právě prozradil.
„Zdá se, že se role obrátily,“ vydechl překvapeně.
„Ten duch ze včera?“ zeptala se roztřeseně. Označení 'duch' se mu trochu nelíbilo, ale nechal to být a jen přikývl.

„Pokud se nepletu, tak teď spíš ty a já jsem vzhůru,“ pousmál se. Vůbec nechápala o čem to mluví.
„Ale je podivné, že já tě mohu vidět zatímco, když jsem u tebe, tak ty mě vidět nemůžeš,“ zamyslel se a nakrčil nos. Nechala ho v jeho důmání a rozhlédla se po pokoji. Chtěla využít tak skvěle reálného snu. Začala jí být zima, a tak sebou mírně otřásla a začala si třít ruce v úmyslu vytvoření alespoň malého tepla. Kyu si toho všiml: „Je ti zima? Počkej přinesu ti deku,“ pronesl a vyběhl ze svého pokoje směrem do obývacího pokoje. Hyunii se naposledy podívala na dveře, za kterými zmizel. Pak pocítila nepříjemnou bolest na tváři a zavřela oči. Po chvilce se probrala a zjistila, že leží už celkem dobu na klávesnici od počítače.
„Už jsem se vzbudila?“ rozkoukala se a promnula si unavené oči.
„Proč to bylo tak reálné a co ten dotek?“ podívala se na své rameno a pousmála se.
„Kyuhyune...,“ 

+++

Kyu sbíral v obívacím pokoji deku a nepozorovaně se snažil projít kolem pokojů ostatních členů skupiny.
„Co tady děláš?“ ozval se za ním hlas. Kyu ztuhl a otočil se. Heechul stál za ním s pobaveným úsměvem na tváři.
„A co ty?“ snažil se odvést řeč jinam. Všiml si, že je Hee opět v dobré náladě, to znamená jedinou věc. Opět někoho dostal do postele. Heechul si prohrábl vlasy a zapl si košili, kterou měl na sobě: „Šel jsem se napít, proč myslíš, že bych se tu teď poflakoval a navíc takhle oblečený,“ Kyuhyunovi přejel mráz po zádech. Sjel ho pohledem a všiml si, že je jen v trenkách a tu košili si oblékl asi jen kvůli tomu, aby mu nebyla zima. Ne nesmí se k němu přiblížit, nebo se stane dalším na Heechulově seznamu.
„Kam neseš tu deku? Je ti zima? Potřebuješ zahřát?“ mrkl svůdně Chul.
„Nech toho. Nesu ji pro Hyunii,“ ups! To nechtěl!
„Hyunii? Ta holka ze sna? Cože? Je u tebe?“ nechápal Heechul a zvědavě se nakláněl přes Kyuhyunovo rameno směrem k jeho pokoji.
„Ne vyplašíš ji!“ vyjekl Kyu a postavil se mu do cesty. Heechul se pousmál a natiskl se k jeho tělu co nejblíže. Kyu rychlostí blesku odskočil a tím tak uvolnil cestu. Což mu došlo až pak, když si všiml jak se kolem něj Heechul protáhl a rozevřel dveře jeho pokoje.
„Počkej Hyung!!“ křikl Kyu a nakoukl dovnitř.
„Kde ji máš?“ zatvářil se zklamaně Hee. Kyu jen sklopil oči k zemi.
„Už se vzbudila..,“ povzdechl si. 

Žádné komentáře:

Okomentovat