„Chceš
se tam jít podívat?“ navrhl Heechul nadšeně. Kyu se usmál, ale
hned nesouhlasně zavrtěl hlavou: „Ne, musíme něco vymyslet.
Nemůžeme tam jen tak přijít,“
„A
co chceš teda dělat? Čekat až se zase setkáte ve snu a dopředu
ji upozornit, že se za ni přijdeš podívat do práce? Ale prosím
tě,“ pošťouchl ho Chul do ramene.
---
„Já...
cože... do snů... Kyuhyun... odkud mě znáte?“ koktala stále v
šoku a nevěřila, že s ní mluví Siwon a Eunhyuk. Hyuk se zasmál:
„Kyu o tobě pořád básní. Zdá se mu o tobě,“ Siwon přikývl.
Jo
dočista se zbláznili. Nebo snad já jsem se zbláznila? Moment. Cho
Kyuhyun mě zná? Nebo ty sny... // „Zdá se že se role
obrátily,“vydechl překvapeně.
„Ten duch ze včera?“ zeptala se roztřeseně.
„Ten duch ze včera?“ zeptala se roztřeseně.
„Pokud
se nepletu, tak teď spíš ty a já jsem vzhůru,“ pousmál se.
//
Její
tvář se rozjasnila a pak s úžasem vydechla: „Ale to přece není
možné!“
„Myslím,
že je to až přehnaně skutečný,“ nadzdvihl jedno obočí Hyuk
a usrkl si z kelímku.
„Chtěla
by jsi se s ním setkat?“ navrhl po chvilce Siwon. Překvapeně na
něj zůstala koukat.
---
„Kam
si myslíš, že jdeš?!“ křikl na nejmladšího Heechul a vtáhl
ho zpět ze dveří ven.
„No
tak, Hyung, nemyslím, že je to dobrý nápad!“ prosil Kyu a držel
se kliky od dveří jejich apartmánu.
„Když
tam nepůjdeš teď tak už nikdy,“ natlačil ho s co největším
úsilí do kabiny výtahu a rychle zmáčkl tlačítko. Kyu sebou
nepříjemně ošil, když ucítil, jak ho Hee tlačí ke stěně
výtahu a silou ho odstrčil: „Dobrá, dobrá. Půjdu, spokojený?“
„Už
jo!“ usmál se Chul a sledoval měnící se čísla na displayi,
jak sjížděli po patrech dolů. Kyuhyun se zhluboka nadechl a
znovu vydechl, byl nervózní. Potká ji tam nebo ne? To vůbec
netušil, že Eunhyuk se Siwonem ho předběhnou.
---
„Tak
co chtěla by jsi?“ usmál se znovu Won, „Myslím, že by to
nikomu nevadilo, v kolik končíš?“
„Ve
čtyři,“ vypustila z pusy automaticky. Než si to ale uvědomila,
tak ji oba vzali za slovo a řekli jí, že ji vyzvednou.
„Tak
se zatím měj!“ zamával na rozloučenou ještě Eunhyuk, než ho
Siwon vystrčil ven ze dveří.
„Bezva,
už jsem se dočista zbláznila?“ koukla se směrem ven, kam ti dva
zmizeli a bezmocně dopadla na židli. „Ten sen byl realita?“
Žádné komentáře:
Okomentovat