středa 18. prosince 2013

Láska přichází ze snů.. X. část By Hyunii



„Takže, co s tím budeme dělat?“ zeptal se Kyuhyun.
„S čím myslíš?“ otočila se na něj Hyunii. Kyu se pousmál a posadil se na židli: „Když už jsme se poznali, tak bych čekal něco velice zajímavého, nějakou informaci, která nám pomůže se dostat dál, abychom pochopili proč jsme takhle spojeni a navštěvujeme se ve snech,“
„A jak na tu informaci chceš přijít?“ nadzdvihla obočí.
„Tak mi něco o sobě pověz,“ zaprosil Kyu a opřel se o opěradlo, zatímco pokynul rukou na druhou židli. Hyunii přikývla, a když se posadila zhluboka se nadechla: „Není tu nic moc, co o mě říct. Bydlím sama, rodiče žijí v Evropě, pracuji v BubbleTea, jsem prostě obyčejná,“ pokrčila rameny.
„Vážně tu není nic víc? Tak třeba ze snů vím, že pořád něco píšeš?“
„Oh.. to je.. no... fanfikce,“ začervenala se, kdyby jen věděl o čem vlastně píše.
„Nějaké jsem četl na tvém blogu,“ usmál se. Cože?! A kruci... pomyslela si, uhnula mu pohledem a skryla si oči rukou.
„To je v pořádku, jsem na tohle zvyklý, četl jsem i horší věci,“ rozesmál se.
„Tím chceš říct, že píšu hrozně?“ jeho poznámka se jí trochu dotkla a uraženě se na něj podívala. Kyu polkl a pak se rychle omluvil: „Ne promiň, tak jsem to nemyslel,“
„To je dobře,“ pousmála se, „Omlouvám se, nechtěla jsem zvyšovat hlas,“
„V pohodě,“ ujistil ji Kyu a oba se rozesmáli.

„Slyšíš něco?“.. „Ne, protože tu mluvíš,“... „A já nic neslyším, protože mi funíš do ucha,“ dohadovali se Siwon, Heechul a Eunhyuk. Všichni tři byli nalepení ušima na dveřích a snažili se odposlouchat, co se za nimi děje nebo o čem se asi tak ti dva můžou bavit.
„Smějí se, to je dobrý znamení,“ luskl si prsty Hyuk. Siwon začal radostí plácat Chula po rameni. Ten se na něj jen nevraživě otočil a shodil jeho ruku pryč.
„Snad se konečně v Kyuhyunovi projeví ten pravý chlap,“ zašeptal nadšeně Eunhyukovi.
„Tss.. z toho nebude chlap ani za deset let,“ odprskl si Heechul.
„Nebuď tak negativní, Hee,“ šťouchl ho do břicha Hyuk. V tu chvíli šel zrovna kolem Leeteuk a všiml si těch tří. Hned mu došlo, co se tam odehrávalo za divadlo a zkřížil ruce na hrudi: „Ehh... To jim nemůžete nechat alespoň nějaké soukromí?“ zeptal se jich s vážným tónem. Všichni tři polekaně odskočili ode dveří a koukli na jejich Leadera.
„My to.. no,“ poškrábal se na hlavě Hyuk a snažil se přijít na nějakou výmluvu.
„MY jasně..., vy si půjdete teď každý po svých. A ty Eunhyuku si jdi za Donghaem, hledá tě,“ rozkázal. V tu chvilku se otevřeli dveře od Kyuhyunova pokoje. Už pravděpodobně skončili svůj rozhovor. Kyu si všiml Těch tří a Leadera a nechápavě po všech přejel pohledem. Hyunii se taky pozastavila.
„Děje se něco?“ zeptal se Kyu.
„Nic jen vás tihle šmírovali,“ ukázal výhružně na všechny Leeteuk. Hyunii se zasmála: „To nevadí, stejně jsme si neříkali nic zvláštního, co by nemohli vědět,“ Eunhyuk se Siwonem se na ni vděčně podívali. Heechul zase stál, jako socha z vosku a nespouštěl z Hyunii oči. Kyu zakroutil hlavou: „Tak aspoň vidíš, jak to u nás chodí, nikdo tu nemá soukromí, ale kromě toho veškeré výstřelky z ostatních jsou tu na denním pořádku. Radši už pojď nebo se jimi nakazíš,“ a postrčil ji směrem k hlavním dveřím. Hyunii se rychle uklonila pak se na malinkou chvilku setkala s ledovým pohledem Heechula. V tu chvilku se trochu pousmál. Nestihla se na něj ani pořádně podívat a Kyuhyun už ji odvedl na chodbu.

„Takže, kdy se zase uvidíme?“ zeptal se, když si nazouvala boty a on ji podával bundu.
„To záleží na tobě, jak budeš mít program. Já mám teoreticky čas každý den po práci,“ usmála se na něj a vzala si od něj bundu.
„A co takhle si zajít třeba na večeři po práci?“ navrhl mezi dveřmi Kyu.
„Ale, ale, to už mě zveš na rande?“ popíchla si trochu.
„Nemyslel jsem to takhle,“ poškrábal se na hlavě, „jen na přátelskou večeři, abychom se lépe poznali bez všech těch pitomců,“ dodal a ukázal směrem za sebe. Hyunii tam sklouzla pohledem a nervózně se usmála: „Eh.. dobře tedy. Tak se teda měj,“
Kyu se díval, jak mu Hyunii mizí s odjíždějícím výtahem a s úsměvem se vrátil zpátky. V tom si všiml Heechula.
„Oh, Hyung, měl jsi pravdu!“
„Vážně? To jsem moc rád,“ pronesl nezaujatě a sledoval z okna odjíždějící taxi.

Celé to dění sledoval Leeteuk.

„Něco se mi tu nezdá,“ zakroutil hlavou. 

Žádné komentáře:

Okomentovat