지켜줄께/ I Will Protect You - 4. část

Fandom: Super Junior

Postavy: Eunhyuk, Donghae, Siwon

Žánr: škola, vtip, drama

Typ: Kapitolovka
                                              By MeeKyong

,,O-otrok?'' docela mě to vyděsilo, ale ten úbor sem vážně potřeboval. Nemohl jsem si dovolit chybět na nějakou hodinu. A navíc, je to jenom na jeden den, takže to snad vydržím.
,,Jo otrok. Co? Nevyhovuje ti to?'' zvědavě se na mě podíval, ale dlouho na mou odpověď čekat nemusel.
,,Ne, vyhovuje mi to! Budu tvůj otrok, jen mi už prosím dej ten úbor, hmm?'' naléhal jsem na něj.
,,Takže dohodnuto?''
,,Jo dohodnuto!'' na znamení jsem mu ještě ukázal vztyčené oba palce a pak už jsem jen převzal úbor, který držel v ruce.

x-x-x

Hae právě opouštěl pozemek školy. Procházel se městem a užíval si tu volnost. Neměl strach, že by mohl mít problém z toho, že se ulejvá ze školy. Kdyby ho chytili, jeho otec to všechno urovná, vždyť je to ředitel.
Zrovna procházel jednou z těch tišších ulic, která se nejenom rozvětvovala do dalších ulic, ale navíc vede k jedné polorozpadlé stavbě, kterou už řadu let nikdo nenavštěvuje. Když zrovna kolem té stavby procházel, najednou uslyšel nějaké kluky, kteří se docela nahlas baví. Přišel tedy blíž a z poza rohu je začal pozorovat.
,,Hangengu, máš ten benzin a zapalovač?'' zeptal se jeden z nich.
,,Jasně že máme. A mimochodem, čí si říkal, že to je?'' promluvil druhý a ukázal na cvičební úbor, který byl položený na zbytku cihel, které dříve dohromady tvořili zeď.
,,No toho mýho spolužáka ze střední. Vždyť víš, ten místní šprt. Jak se to jenom jmenoval,'' Donghae si lépe prohlédl onen úbor a hned poznal, že bude někoho z naší školy. První ho napadlo, že by to přece mohlo být jeho spolubydlícího. Je pravda, že když ho dnes ráno koutkem oka pozoroval, viděl, jak si Hyuk úbor do tašky dává. Vzpomněl si, že toho kluka, kterého právě sledoval, viděl ve vedlejší třídě. Ovšem toho jeho kamaráda, který je s ním, toho na škole neviděl, ale jelikož má tu samou uniformu, usoudil, že asi taky navštěvuje tu samou školu, jen ho Hae nějak ve škole přehlédl.
,,Myslíš Eunhyuka?'' podíval se na něho ten druhý.
,,Jo Eunhyuk. Opravdu ho nenávidím,'' řekl a vylil na úbor benzin.
,,Podej mi ten zapalovač,''
,,Můžu to zapálit já?'' zeptal se druhý kluk a přitom držel v dlani ten zmiňovaný zapalovač.
,,Klidně, jak chceš, hlavně rychle než nás někdo uvidí,'' pospíchal.

,,Pozdě pánové,'' Donghae vyšel zpoza rohu a mířil přímo k těm klukům. To už ale úbor hořel.
,,Kdo seš?! Co tady děláš?!'' rozkřičel se jeden z nich.
,,Jsem Lee Donghae a spíš by mě zajímalo, co tady děláte vy,''
,,Já sem Kangin a tohle je Hangeng. Tak, teď když jsme se tak krásně seznámili-,'' nedokončil větu, pouze se přiblížil k Donghaemu na vzdálenost asi dvaceti centimetrů a výhružně se na něho podíval.
,,Proč pálíte úbor toho kluka?!'' zvýšil hlas Hae.
,,Ty ho znáš?'' Odpověděl stejným tónem Kangin. To už naproti Haemu nestál pouze on, ale spolu s ním i Hangeng. Donghae si nebyl jistý, jestli má říct že je to jeho spolubydlící. Nebál se jich, to určitě ne, ale říkal si, že se s Hyukem nechce nijak zaplétat.
,,Ne neznám, ale zajímá mě, proč ten úbor pálíš,'' řekl trochu znuděně Hae.
,,Nevím proč. Prostě si myslím, že by si zasloužil zjistit to, že není nejlepší. Jen proto, že je chytrý to neznamená, že je to co si myslí že je. Tenhle úbor, to je jenom začátek!'' Donghae se neudržel a dal mu pěstí. Kangin se svalil na zem a chytl se za zraněné místo. Ze rtu mu tekla krev a to ho dost vytočilo. Hned jak se Hangeng zorientoval, z toho co se právě stalo, vrátil Haemu ránu za Kangina. Tím se začala bitka dva na jednoho.
Ovšem Donghae se pral mnohem líp, než oni dva a tak za chvíli utekli.
Donghae si vzpomněl na úbor. Hned k němu doběhl. Úbor stále hořel, ale i kdyby se ho hned Hae pokusil uhasit, nic moc by z něho nezbylo, proto ho nechal být. Podíval se na hodinky a zjistil, že zhruba za deset minut končí jeho otrokovi vyučování.

x-x-x

Svůj pohled jsem z tabule přemístil na hodiny. Za chvíli bude končit vyučování. Myslel jsem si, že se Hae po tělocviku vrátí, ale už se ve škole neukázal.
Konečně konec. Ihned jsem si začal skládat věci do batohu. Opustil jsem třídu a vydal se ke své skřínce. K mému překvapení o ní byl opřený Donghae. Došel jsem tedy až k němu a všiml si, že má trochu pomlácený obličej.
,,Co se ti stalo?'' byl sem zvědavý co se panu dokonalému stalo. Že by ho někdo zmlátil? Asi bych se ani nedivil.
,,Zajímáš se takhle o všechny, nebo si na mě nějak zvlášť vysazený, hmm?'' Jen jsem zakroutil hlavou a trochu do něho strčil aby se posunul. Nic neříkal, jen se oddálil od skříňky, takže jsem ji mohl otevřít. Přezul jsem se a skříňku zavřel.
,,Takže otroku, mám první přání nebo spíše rozkaz? Říkej tomu jak chceš, ale prostě mi jdi koupit kafe,'' Myslím si že odporovat mu by bylo zbytečný. Nakonec za to, že mu dělám otroka si můžu sám. Takže jsem nic neřekl a ihned jsem se vydal do kavárny, která je kousek od školy, abych svému ''pánovi'' koupil jeho žádané kafe. Donghae šel za mnou asi s deseti metrovou vzdáleností.
,,Tak se čiň Lee Hyukjae. Jsem na tebe zvědavý,'' řekl si pro sebe Donghae a dál šel s rukama v kapsách i s tím jeho typickým úsměvem na tváři, za Eunhyukem.