neděle 9. března 2014

Love/Disease By MeeKyong



Double Drabble 
Fandom: Super Junior
Žánr: Smutné
Pár: KyuMin



Rychle sbírám své oblečení ze skříně, své věci z nočního stolku, z poliček, nezapomenu zajít i do koupelny a do obýváku. Všechny posbírané věci postupně skládám do již připraveného kufru, když v tom se najednou otevřou vchodové dveře. Je to tady..

,,Jsem doma-'' úsměv mu z tváře zmizí hned, když mě uvidí, jak zapínám zip u kufru.
,,Co to děláš?'' cítím na svých zádech jeho nechápavý pohled. Vzpřímím se, zhluboka nadechnu a otočím se k němu.
,,Odcházím,'' střelím po něm nezaujatým pohledem, který vzápětí odvrátím a rozhlédnu se ještě po domě, zda jsem si vzal všechno. Pokud ne, můžu se s tím nadobro rozloučit, protože se sem už nikdy nevrátím.
,,Ale.. proč?'' vydechne nevěřícně a několika kroky se ke mně přiblíží.
,,Dusím se tu. Jsem z tebe už vážně unavený. Myslel jsem, že ti už dávno došlo to, že jsem to s tebou nikdy nemyslel vážně,'' s plnou vážností se mu dívám do jeho slzami plnících se očí. Cítím jeho dotek na své ruce. Po chvíli se ten dotek přemístí výše, když mě pevně obejme kolem krku.
,,Co to říkáš? Jestli ne to vtip, tak s tím hned přestaň,'' cítím, jak jeho slzy dopadají na mé rameno, kde se ihned vsáknou do hebké látky mikiny.
,,To není vtip,'' snažím se vymanit z jeho sevření, jenže to je hodně silné.
,,Přestaň!'' zvýší hlas, to ho už ale od sebe odtrhnu a pevně ho chytnu za ramena.
,,Skončili jsme! Je ti to jasný?!'' zakřičím na něj a mírně s ním třesu. Dívá se na mě nepříjemným pohledem, který je zaplněn slzami, jeho dech sem tam přeruší vzlyk. Pustím ho a otočím se pro svůj kufr, který popadnu a spolu s ním se rozejdu ke dveřím, když v tom mě znovu zastaví jeho ruka na mém zápěstí. Otočím se a podívám se na něho.
,,Doufám, že najdeš někoho, kdo tě utěší a pomůže ti smazat ty rány, které jsem ti já udělal,'' hořce se pousměju a vytrhnu svou ruku z té jeho, ,,hodně štěstí,'' dodám ještě. Otevřu dveře a vyjdu z nich, aniž bych se ohlédl a hned zamířím vstříc chladné ulici ponořené ve tmě. Když už jsem dostatečně daleko, postavím kufr vedle lavičku, na kterou se vzápětí sesunu. Položím si hlavu do dlaní a konečně nechám volný průchod emocím, které se ve mně celou tu dobu hromadily.
Všechno skončilo. Vše je spálené na popel. Vzpomínky mizí. Snad se to vrátí do časů, kdy jsme si byli cizí. I ten první pocit se rozmazává. I když to teď moc bolí, doufám, že jednou ze svých rtů setřeš ten nepříjemný polibek vzpomínek. Musíš se zbavit toho tepla, které jsi cítil, když jsem tě držel. Určitě se ti to podaří. Ty ledové slzy, které teď proléváš to teplo smažou.
Musím být asi vážně dobrý herec. Málem jsem se už nedokázal dál přetvařovat. Tahle nemocná láska bolí, ale já ani nechci, aby se to zlepšilo. Zasloužím si trpět. Doufám, že ty mě teď začneš nenávidět. Musíš.. Jinak by tohle všechno bylo zbytečné.. I když.. Teď je už všechno zbytečné.. Mrzí mě to, ale takhle budeš trpět mnohem méně, než by si trpěl, když bych s tebou zůstal.. Takhle je to lepší.. Pokud se někdy dozvíš pravý důvod, proč jsem od tebe odešel, možná mě pak budeš nenávidět ještě více, ale myslím, že bys to pochopil. Vždycky jsem si myslel, že něco tak hrozného se mému životu vyhne.. Zmílil jsem se.. Teď vím, jak dokáže rakovina změnit a úplně zničit něčí život..

1 komentář:

  1. To bylo moc krásné a moc smutné.
    Vím jaká je rakovina svině, taky mě tvrdě zasáhla do života a vzala život, aniž by se ptala,jestli to chceme.
    Mam ráda KyuMin. A tady jsem si představovala,že Kyu odchází od Minnieho. Že on je ten nemocný a Min ten ztrápený.

    OdpovědětVymazat