Fandom: Super Junior / EXO
Postavy: Ryeowook, Luhan, Kai, Sehun, Kyuhyun
Žánr: Škola, Šikana, Láska, Smutné
Autor: MeeKyong
Počet kapitol: 28/?
Udělali jste mi obrovskou radost^^ to je snad poprvé, co jsem měla u nějaký povídky 10 komentářů O.O Ale pevně doufám, že to nebylo naposledy. Každopádně, tady máte další díl, když jste splnili moji podmínku ;) Ale další bude asi zase až v pátek, jelikož mám zatím dopsaný 29. díl a ve 30. jsem asi v půlce, protože jsem se teď nějak sekla a nevím jak dál.. Ale to půjde :D Mám týden prázdniny, takže toho chci napsat co nejvíce.. Tak hezký počtení:)
„Ř-říkal
jsi, že bude všechno v po...pořádku,“ zašeptá trhavě Sehun.
Srdce mu ještě pořád tluče nesmírnou rychlostí, dech se mu
zadrhává v hrdle, které má navíc vyprahlé, a celé jeho tělo
se třese. Ještě stále před sebou vidí Luhana, který má v sobě
zabodnutý nůž a silně krvácí.
„Nic
takovýho se přece nemělo stát!“ hlesne zoufale Kai a tvář si
schová v dlaních, „žádnej nůž tam vůbec neměl bejt!“
„A-ale
byl, Kai,“ podívá se na hnědovláska, „co když to Luhan
nepřežije?“ tahle otázka se mu honí hlavou už od chvíle, co
odtamtud utekli. I to si vyčítá. Utekli jako nějací zbabělci
místo toho, aby mu pomohli.
„To
neříkej, Sehune,“ zakroutí hlavou Kai, „to se nesmí stát,“
„Ale,
co když..?“
„Luhan
neumře, jasný?“ vzhlédne k němu a Sehun se skousnutým rtem
kývne hlavou.
„Myslíš,
že tam ještě je?“ zeptá se rozvážně blonďák.
„Doufám,
že ne,“ vydechne a prsty si vjede do vlasů, „proč měl ten
idiot u sebe sakra nůž?! Nemělo se to stát...nic takovýho se
vůbec nemělo stát,“ zašeptá.
„Mám
strach, Kai,“ sklopí pohled. Hnědovlásek se na něho podívá a
poté sklouzne pohledem k jeho třesoucí se ruce. Na chvíli zaváhá,
načež mu pomalu na ruku položí tu svou.
„Já
taky, Sehune. Ale všechno bude dobrý,“ prsty druhé ruky jej
chytí za bradu a donutí ho se na něj podívat. Zalapá po dechu,
když si všimne jeho uslzených očí, „ty pláčeš?“
„Hrozně
se bojím,“ přizná tiše Sehun a oči zavře, přičemž se po
jeho tváři sveze jedna horká slza. Kai jej po tváři jemně
pohladí a slzu mu setře. Pomalu si prohlédne jeho obličej, který
je stažený zoufalstvím a strachem. Povzdechne si, ruku mu obmotá
kolem ramen a přitáhne si jej k sobě.
„Moc
mě mrzí, žes tam byl taky. Je to moje vina. Neměl jsem nic takovýho vymejšlet,“ druhou rukou jej chytí kolem pasu a pevněji
jej sevře. Sehun schová tvář do jeho hrudi, objetí mu oplatí,
přičemž prsty pevně sevře látku jeho trika. Kai cítí, jak se
Sehunovi slzy vpíjejí do jeho oblečení, proto prsty zajede do
jeho blonďatých vlásků a pomalu jimi začne proplouvat.
„Odpusť
mi to,“ šeptne Kai. Byla blbost něco takového plánovat. Byla
blbost tam Luhana volat. Byla blbost se mu chtít pomstít. Všechno
to byla jedna velká blbost a on je idiot, že mu to nedošlo už
dřív! Nepočítal s tím, že u sebe jeden z těch kluků, které
si zavolal, bude mít nůž. Vymklo se mu to z rukou. Měl se k nim
rozeběhnout hned co ten nůž vytáhl. Měl mu ho sebrat z ruky a
odhodit pryč. Neměl tam jenom tak stát a sledovat, co se stane. A
když už to tedy udělal, neměl potom utíkat. Co když Luhan vážně
zemře? Nikdy by si to nepřestal vyčítat, i přesto, že on
nebyl ten, kdo ho bodnul. Jenže toho dotyčného zavolal. Jestli
Luhan zemře, zničí ho to.
-
„Ryeowooku?“
zaťuká na dveře koupelny Kyuhyunův otec, „jsi tam?“ v pokoji
ho nenašel, ani jinde v domě, což znamená, že musí být tady.
Ovšem odpovědi se mu nedostane, proto vezme za kliku a pokusí se
dveře otevřít, jenže mu to nevyjde, jelikož jsou zamknuté.
Zamračí se a znovu na dveře zaklepe.
„Ryeowooku?
Ozvi se aspoň. Chtěl bych s tebou mluvit,“ stále žádná
odpověď. To ho snad neslyší? To si nemyslí, vzhledem k tomu, že
se zpoza dveří neozývá žádný proud vody, či cokoli jiného,
co by jeho hlas mohlo přehlušit.
„Ryeowooku!“
pomalu začne do dveří bušit pěstmi, když mu do hlavy stoupne
myšlenka, která jej děsí. Ryeowook nikde jinde není. Dveře
koupelny jsou zamknuté, jenže nikdo muži neodpovídá. Znamená to
tedy, že...?
Odstoupí
ode dveří, načež do nich prudce vrazí ramenem. Když se mu je
nepodaří vyrazit, zkusí do nich silně kopnout. Uslyší menší
zapraskání dřeva, proto do nich znovu vrazí ramenem a dveře se
konečně rozletí. Vejde dovnitř a pohled mu okamžitě spočine na
kaluži krve vedle vany, ze které visí pořezaná ruka. Hbitě k
vaně přiskočí a najde v ní Ryeowooka, který má na sobě pouze
kalhoty, má zavřené oči, pootevřená ústa a tvář napůl
ponořenou ve vodě.
„Proboha
Ryeowooku!“ vyhrkne otec, okamžitě chlapce chytí za ramena a
zatřese s ním, přičemž zalapá po dechu, když se jeho kůže
dotkne naprosto ledová voda.
„Vzbuď
se!“ párkrát jej poplácá po tvářích, ovšem chlapcovy oči
zůstávají zavřené. Chytí jej za zakrvácené zápěstí a napůl
si oddechne, když uvidí, že si pořezal pouze kůži a ne žíly.
Vpluje jednou rukou do vody a chytí jej pod koleny. Druhou rukou ho
chytí pod pažemi a z mrazivé vody jej vytáhne. Ignorujíc
kapající vodu jej vynese z koupelny, dojde od obýváku, kde jej
položí na pohovku a zabalí do teplé deky.
„Musím
tě vzít do nemocnice,“ řekne a dlaní lehce přejede po jeho
tváři, zatímco druhou rukou uchopí chlapcovo zápěstí, „ale
nejdřív ti to něčím obvážu,“ vstane, zajde pro lékárničku
a znovu si k hnědovláskovi přisedne. Vytáhne z lékárničky
obvaz a ten mu vzápětí omotá kolem jeho zápěstí.
„Vím,
že to máš teď těžké, ale proč jsi udělal zrovna tohle,
chlapče?“ povzdechne si a poté jej znovu, i s dekou, vezme do
náruče. Vydá se do předsíně, kde si obuje boty, loktem otevře
vchodové dveře a pak vykročí k autu, které mají zaparkované
před domem. Přikrčí se a prsty se zahákne za kliku dveří u
auta, které se mu následně podaří otevřít. Posadí jej na
sedadlo spolujezdce, připne mu pás, dveře zabouchne a vrátí se k
domu, ze kterého si ještě vezme svou bundu a pak už znovu vyjde
ven, dveře zavře a zamkne a dojde zpět k autu. Sedne si za volant,
ještě jednou se starostlivě podívá na chlapce, který má stále
zavřené oči, a potom už otočí klíčem v zapalování a auto se
rozjede.
-
„Doktore!
Co s ním teda je?“ zastaví muže v bílém plášti, „přežije
to?“
„To
vám teď nemůžu říct jistě,“ povzdechne si doktor, „ztratil
hodně krve,“
„Zachraňte
ho prosím,“ hlesne zoufale Kyu a z jeho očí vyteče pár slz.
„Teď
ho budeme operovat. Uděláme co bude v našich silách,“ slíbí
mu muž a rozejde se za ostatními na operační sál. Kyuhyun se
mezitím sveze na lavičku, která stojí u zdi. Lokty se zapře o
kolena a tvář si schová do dlaní.
„Luhane?“
vběhne do skladu a začne se kolem sebe rozhlížet, „jsi tady?“
rozejde se dál, načež si všimne těla ležícího v nějakých
krabicích. Vytřeští oči a rychle se k němu rozeběhne.
„Luhane!“
padne na kolena a zatřese s ním, „prober se!“ třeští oči na
jeho krvácející ránu z boku. Přiloží k ní ruku a zatlačí ve
snaze krvácení zastavit.
„Co
se proboha stalo?!“ druhou rukou začne ve své kapse hledat mobil.
Když se mu to podaří, roztřesenými prsty vytočí záchrannou
službu.
„Tady
Cho Kyuhyun. Potřebuju rychle záchranku! Je tady kluk, který silně
krvácí z levého boku. Je v bezvědomí!“ chrlí všechny
informace, řekne jim místo, kde se nachází a poté uposlechne, co
mu říkají. Odloží mobil, přetáhne si přes hlavu svou mikinu,
tu mu obmotá kolem hrudi nad ránou a znovu mu na ní zatlačí
rukou.
„Pozorujte,
jestli se mu stále zvedá hrudník. Kdyby přestal dýchat, musíte
okamžitě začít s oživováním,“ Kyu zalapá po dechu.
„Ale
on nezemře! Nesmí přece zemřít!“
„Nepanikařte.
Sanitka je už na cestě, vy zatím dále sledujte jeho hrudník a
tlačte na ránu,“ hnědovlásek horlivě přikývne a zadívá se
na Luhanovu zakrvácenou tvář. Je vidět, že byl zmlácený. Má
roztržený ret, obočí a odřenou tvář.
Po
několika málo minutách ke Kyuhyunovým uším konečně dolehne
hlasitá houkačka přijíždějící sanity. Chlapec se ohlédne a
netrpělivě vyhlíží záchranáře. Za chvíli konečně přijdou
a Kyu se zhluboka nadechne.
„Tady
jsme! Pospěšte si, prosím!“ zavolá na ně a poté se otočí
zpět k Luhanovi, „nevzdávej to! Ryeowook tě potřebuje!“
zašeptá, ale to už u nich jsou záchranáři a nutí jej uvolnit
místo.
Snaží
se zhluboka dýchat. Kouše se do rtu a nehty se zarývá do vlastní
kůže. Jestli to Luhan nepřežije, je si jistý, že to Ryeowook
nezvládne. Ačkoli se poslední dny tvářil tak, že už jej Luhan
nezajímá a že ho nenávidí, Kyuhyun mu to ani na vteřinu
neuvěřil. Vidí na něm, jak mu Luhan chybí. Potřebuje ho,
zoufale. Říkal mu, že už se týden ve škole neukázal, ale důvod
neznal. Kyuhyun ale ano. Ještě dnes s Luhanem volal a řekl mu, že
má pozítří jet do Číny. Kyu váhal, zda to má Ryeowookovi
říct, ale je si jistý, že by to Luhan nechtěl. Ovšem teď je to
asi stejně jedno. Do Číny určitě nepojede. Zůstane tady a bude
muset strávit nějaký čas v nemocnici.
Kyuhyun
si ani nepřipouští možnost, že by zemřel. To mu nedovolí.
„Cos
tam vůbec dělal?“ zaúpí tiše. To se nechal dobrovolně
zmlátit? Ale proč by to dělal? Je to hloupost. Nevěří, že by
to udělal.
„Kyuhyune?“
oslovený vzhlédne a střetne se s pohledem svého otce, „co tady
děláš?“
Kyu
se postaví a zamračí se, „co tady děláš ty?“
Muž
zatěká pohledem a zhluboka se nadechne, „jde o Ryeowooka,“
„Co
se stalo?“ vytřeští oči, „proč je v nemocnici?“
„Buď
v klidu. Nic hrozného se nestalo. Je jen podchlazený,“ povzdechne
si a Kyu mu věnuje zmatený pohled.
„Jak
nachlazený?“
„Našel
jsem ho v koupelně. Byl zamčený a když jsem se dostal dovnitř,
ležel ve vaně v naprosto ledové vodě,“ posadí se a poklepe na
místo vedle sebe, „sedni si,“
„Co
tam sakra dělal?“ zaúpí Kyu a promne si kořen nosu.
„Měl
zakrvácené zápěstí,“ zamumlá otec, „a na dně vany ležela
žiletka. Asi tušíš, co tam dělal,“ podívá se na něho, ovšem
Kyuhyunův pohled je zabodnutý v zemi.
„Řezal
se,“ hlesne Kyu a zavře oči, „ale jinak je v pořádku?“
Luhan by mu neodpustil, kdyby se mu něco stalo. Ještě mu volal,
aby na něj dohlédl. Volal mu asi před hodinou, a to už byl
zraněný. Proč ten idiot volal jemu a nezavolal si rovnou
záchranku?
„Jak
jsem řekl – je jenom podchlazený, takže si ho tady pár dní
nechají,“ oznámí mu, „ale co tady vlastně děláš ty? Stalo
se něco vážného, že brečíš?“ už když přišel, tak si
všiml jeho zarudlých očí a zaschlých slz na jeho tvářích.
„Někdo
napadl Luhana a bodl ho nožem,“ řekne a znovu si podepře čelo
rukou, „teď ho operují,“
„Proboha,“
vydechne otec a opře se zády o zeď, „je to zlé?“
„Ztratil
hodně krve,“ vzlykne tiše Kyu, „možná, že mu poranil i
nějaký orgány, ale to ještě není jistý,“
„No
a...“
„Chceš
vědět, jestli to přežije, že?“ podívá se na něho se slzami
v očích a otec mlčky přikývne, „to nevím ani já, ani
doktoři,“
-
Rozlepí
svá unavená víčka a párkrát zamrká, aby lépe viděl. Nabere
dostatek kyslíku do plic a poté znovu vydechne. Kde to je?
Rozhlédne se kolem sebe a všimne si hnědovlasého chlapce, který
sedí u jeho postele, ale má sklopenou hlavu, takže nevidí, že je
vzhůru.
„Kyuhyune?“
zachraptí tiše. Chlapec k němu rychle vzhlédne a na jeho rtech se
objeví smutný a úlevný úsměv.
„Tak
už jsi vzhůru,“ vydechne a položí mu ruku na rameno.
„Kde
to jsem? V nemocnici?“ znovu se podívá po pokoji, ve kterém se
nachází. Vše je bílé. I postel, ve které leží, má bílý
polštář a přikrývku. Dokonce i on je v bílém.
„Jsi
podchlazený,“ pronese Kyu, „co tě to napadlo, lézt do ledový
vany?“ zamračí se a poté ruku z jeho ramen přemístí na jeho
obvázané zápěstí, „a co je krucinál tohle?“ zeptá se s
povzdechem.
Wook
si skousne ret, „ta vana byla horká, ale asi jsem v ní usnul a
voda vychladla,“ zalže a svou ruku odtáhne.
„Nelži,“
zadívá se na něho, „proč jsi to udělal, Ryeowooku? Proč
zrovna žiletka?“ být to jiná situace, zvýší na něho hlas,
ale teď nemá sílu být naštvaný, proto každá jeho slova a
otázky doprovází povzdech. Je vysílený a strašně nervózní.
Luhan je stále na té operaci a jemu to už připadá jako věčnost,
co ho sem přivezli. Má strach, že nastali nějaké problémy. Proč
jinak by to trvalo tak dlouho?
„Nechci
o tom mluvit,“ odvrátí pohled Ryeowook.
„Dobře,
nemusíš to říkat mně. Ale pokud to ještě bude možný, myslím,
že to bude chtít vědět Luhan,“ zamumlá Kyu a potlačí vzlyk,
který se dral z jeho hrdla.
„Jak
pokud to ještě bude možný?“ zopakuje zmateně Wook.
„Pokud
se nic nestane,“ hlesne a sklopí hlavu.
„A
co by se mělo stát? Kyuhyune, o čem to mluvíš?“ začne naléhat
Wook a jeho tep se trochu zrychlí nejistotou. Proč mu najednou
připadá, že něco není v pořádku? Všiml si, že Kyuhyun vypadá
dost zničeně a Ryeowook chce vědět proč.
„Luhan
je taky v nemocnici,“ oznámí mu Kyu, „operují ho,“
Ryeowook
vytřeští oči a zalapá po dechu, „o-operují ho?“
„Někdo
ho pobodal,“ možná mu to neměl říkat, tuší, že by Luhan
nechtěl, aby to Wook věděl, ale i tak to řekl. Považuje to za
správné. Navíc, jestli to Lu nezvládne a zemře, Ryeowook se to
stejně bude muset dozvědět. Ale o téhle možností nechce
Kyuhyun ani slyšet.
„A..“
pootevře ústa, „j-jak je na tom?“ rukama se zapře o matraci
postele a posune se trochu výš.
„Tebe
to zajímá?“ usměje se trochu chladně Kyu, „myslel jsem, že
ho nenávidíš, protože tě zradil,“ možná se teď chová jako
nějaký chladný pitomec, ale nedokáže popřít, že se na
Ryeowooka zlobí. To, jak se k Luhanovi zachoval, jej dost
překvapilo. Na jednu stranu ho chápe, ale štve ho, že se na to
ani nepokusil podívat z té druhé strany. Bral za špatného jenom
Luhana a to ho naštvalo.
„Jo,
zajímá mě to,“ řekne Wook, „choval jsem se jako idiot,“
svěsí ramena a sklopí pohled. Kyu se smutně usměje.
„Hodně
krvácel,“ odpoví mu na jeho předchozí otázku, „ztratil hodně
krve a byl v bezvědomí,“ vážně ho ničí, když to musí říkat
pořád dokola. Nejdříve záchranářům, poté otci a teď
Ryeowookovi.
„A-a..?“
hlesne přiškrceně se zatajeným dechem a vytřeštěnýma očima,
„bude v pořádku?“
„To
nevím,“ pokrčí bezmocně rameny, „máme být připravení na
všechno,“
Ryeowookovi
jako by se zastavilo srdce, přísun kyslíku se přerušil a jeho
smysly se zhroutily. Luhana někdo pobodal? Ztratil hodně krve,
upadl do bezvědomí a teď ho operují? A mají být připraveni
na...vše?
„To
znamená, že...m-může... zemřít?“ řekni, že ne. Prosím!
Kyuhyun
se mu zadívá do očí, nadechne se a trhaně přikývne, „může,“
Máš štěstí *schovává nunčaky do skříně* šup sem další díl xDDD
OdpovědětVymazatomooo Luhan nesmi umriiit, nenapineeej:( dalsi diiil ^-^
OdpovědětVymazatNeumře.. že ne?? :'( Chudáček Luhan.. :( To bude zase pro mě mučení, čekat až do pátku. :D Netrpělivě čekám na další díl. :3 :)
OdpovědětVymazatKyuhyun to Wookovi řekl dobře. Přesně jako reagoval Kyu, jsem na Wooka reagovala taky. A kdybych ho měla vedle sebe, tak bych byla v tu chvíli schopná mu dát pěstí, aby se konečně probral.
OdpovědětVymazatJen doufam, že to Luhan přežije a nebude mít žádný následky. Moc mu držim palce...
Sice jsou Kai i Sehun podělaný až za ušima, ale přeju jim to. Když to byli schopný zorganizovat, tak ať si to hezky vyžerou až do dna !!!
Moc se těšim a netrpělivě čekam na další díl...
Jsem tak rada že dil je tu uz dneska xD Luhan nesmí umřit...:-( Těšim se na pátek.
OdpovědětVymazatJenom se modlim at neumre jinak skvělí a sup další díl
OdpovědětVymazatTakže fajn. Asi na tebe spáchám atentát jestli to Luhan nepřežije xD jako ale vážně! Nejsem schopná se na nic soustředit jelikož na ně musím pořád myslet. Doufám, že se probere ㅠㅠ tohle mi totiž nesmíš udělat ㅠ.ㅠ chci aby to mělo happyend! Aby se do sebe SeKai pořádně zamilovali a Luhan a Wook to samý! ㅠㅠ prosím! A taky bych tam chtěla nějakou tu scénu.. Treba ve sprše a pak by se přemístili jinam na druhý kolo :"D nebo by si dali se SeKai gurpac! :"D už toho chci nějak moc :"D hrozně moc se těším na další díl *3*
OdpovědětVymazatTak ..to...nie.......Nesmie umrieť..Nesmie, Nesmie a Nesmie........*"bude v pohode" stále si opakuje a klepká si po pleci xD* a je mi ľúto Kaia a Sehuna.. A to ako Hunnie plakal :( vážne to lutujú......ale keby Sehun neprehováral Kaia aby sa Lulovi pomstili, tak by to nemuselo byť....ale kto mal vedieť, že nejaký idiot bude mať nôž *"jasné, že ty" ukazuje na teba vyčítavo prstom* takže super diel a teším sa na ďalší....PS:. DO PIATKU NEVYDRŽÍM O.o
OdpovědětVymazatNezapomeň, že je to tvoje povídka a máš povoleno zabíjet. Ale dá se říct, že jsem si jistá, že by si nenechala Luhana zemřít. Když je to člověk, kterého má Wook rád, nesmí zemřít. Wook by si zasloužil, aby tohle mělo šťastný konec. ^^
OdpovědětVymazatTěším se na další díl. ^^